Výprava na Sulawesi v roce 2025 měla jediný cíl: jezero Matano. A spojovala tři důležité aktivity: zkoumání již známých i nových lokalit, intenzivní setkávání s místní komunitou a samozřejmě také spolupráci směřující k ochraně endemických druhů. Za účasti našich dalších indonéských partnerů jsme se naučili mnoho nového o jezeru Matano a sami jsme sdíleli naše znalosti.
Z osmi intenzivních dnů se teď pokusím vypíchnout několik fotografických zajímavostí:
1. Další portréty plžů rodu Tylomelania
Zaměření na šneky přineslo výsledky: mnoho nových pozorování a zdokumentovaného výskytu druhů, o jejichž přirozeném prostředí jsme toho zatím moc nevěděli. Terénní poznatky budeme brzy sdílet jakou součást chovatelských návodů.
2. Maličké Pisidium
Běžně se zaměřujeme na čtyři hlavní skupiny sladkovodní fauny: ryby, plže, krevety a kraby. Stranou pozornosti tak stojí mlži, kteří jsou však v jezerech také nepřehlédnutelní. To ale platí o větších druzích rodu Corbicula; jen s velkou dávkou štěstí lze pod kameny nalézt dobře ukryté droboučké zástupce rodu Pisidium. Tito mlži měří jen několik milimetrů a ještě nejsou plně taxonomicky prozkoumaní.
3. Písčiny ve vlnách
Nové pro mě byly podmínky ve dvou zátokách, kde byl na dně písek (v obou případech jinak zbarvený). K tomu si připočtěte neutuchající vlnobití a v něm se kymácející trsy rostlin. Brzy vám to předvedu na videu!
4. Srocení krabů
Pozorovat sulaweské kraby v přírodě je vždycky nesmírně zajímavé. Přímo v jezeře Matano mám už svoje oblíbená krabí místa. Na snímku je ale náhodné setkání – ostatky velkého hlaváče přilákaly několik jedinců Syntripsa matannensis i Parathelphusa pantherina. Krabi pokojně hodovali a nenapadali se.
5. Hlaváči zblízka
V roce 2025 byli hlaváči obzvlášť zvědaví a mnohokrát mi věnovali svou bezprostřední pozornost, až bylo obtížné je na kratičkou vzdálenost vyfotit. Kontaktní byli jak Glossogobius intermedius, tak mladí jedinci Glossogobius matanensis.
6. Oryzias matanensis
Medaky můžete spatřit, ale málokdy skutečně pozorovat. Jsou rychlé a většinou bleskově zmizí v dáli. V roce 2025 jsem konečně měla štěstí a pozorovala a fotila hejno těchto modrookých rybek na dvou zcela rozdílných místech.
7. Barevné a rychlé telmatheriny
Pokud je obtížné vyfotit medaky, u telmatherin (gavúnečků) to platí dvojnásob. Tyto ryby se často přiblíží, ale v klidu nepostojí. Jsou poměrně velké a samci některých druhů jsou nápadně zbarvení.
8. Pandanus
Zatopené porosty pandánů mají svou specifickou atmosféru a bohatý rybí život. V jezeře Matano je najdeme v jižní části včetně několika ostrovů.
9. Pramen vody a rostlinná oáza
Velice mě překvapilo místo, kde na břehu jezera na mělčině vyvěral pramen vody. Spolu s ním i proud bublin. Mohlo jít o oxid uhličitý, protože v bezprostředním okolí byla spousta vodních rostlin, které jinde v jezeře Matano nerostou. Určitě se tam musím někdy vrátit a místo lépe prozkoumat!
10. Caridina dennerli stále přežívá!
Po objevu „tajného místa“ v loňském roce (více zde) jsem si tuto jedinečnou lokalitu znovu zkontrolovala. A nebyla jsem zklamaná. Je to jediné místo, kde se krevety Caridina dennerli neschovávají před invazními rybami hluboko pod kameny.
To je mých top 10 vzpomínek, co se týká přírody. Nemůžu ale vynechat tři události, týkající se lidí:
11. Workshop o chovu krevet
Pro přátele z komunity Spearfishing Luwu Timur jsme uspořádali půldenní akci zaměřenou na chov krevet. Diskutovali jsme o akvarijním chovu, ale také o lovu, přechovávání a transportování krevet. Akce se zúčastnil i místní lovec krevet s bohatými zkušenostmi. Výsledkem přednášky a diskuse bylo, že i místní lidé teď lépe rozumí potřebám a představám „trhu“; chápou nároky krevet; a budou své úsilí o to více směřovat k ochraně krevet přímo v jezeře. Domluvili jsme se na experimentech, které mohou pomoci lépe pochopit a následně omezit hrozby (invazní ryby, ale i porosty řas) a zároveň sníží tlak lovců na přežívající divoké populace Caridina dennerli. Udržitelný chov krevet v jezeře není utopií, ale ochranou s ekonomickým benefitem.
12. Workshop o zpracování ryb na pelety
Spolek Tarsius, který založil náš člen Iqram spolu se studenty z UNHASu, byl hlavním organizátorem celodenního workshopu o zužitkování invazních ryb. S finanční podporou Sulawesi Keepers pozvali dva profesory z této univerzity v Makassaru, aby zástupcům místních komunit vysvětlili, jak zužitkovat ryby ve formě krmných pelet pro drůbež. Výklad byl zaměřený na výživové vlastnosti pelet, ale i na organizační a ekonomickou stránku procesu. Já jsem měla přednášku o významu jezera Matano a důvodech, proč je potřeba invazní ryby redukovat. Iqram představil plán na eradikaci invazních ryb na vybraných lokalitách s kvantitativním hodnocením dopadu; tento projekt poběží další rok. Nechyběla praktická demonstrace, protože hostující komunita Spearfishing Luwu Timur dostala dva stroje potřebné na výrobu pelet. Celá akce byla velmi zajímavá a motivující, budeme se těšit na průběžný pokrok!
13. Spearfishing
Bez lovu ryb by samozřejmě nebyla možná jejich eradikace ani zpracování na pelety. Několik dní předem jsme proto doprovázeli tým Spearfishing Luwu Timur při práci. Za půl dne nalovili desítky invazních cichlid a krunýřovců. Ty potom bylo nutné ručně očistit a nechat vysušit na slunci. Proces je pracný a zdlouhavý, ale může přinést ekonomický zisk. O přínosu pro ochranu původní fauny jezera Matano ani nemluvě!
Markéta Rejlková
