Znáte sulaweské šneky?

Jedním z hlavních důvodů, proč jsme spustili program záchranného chovu pro plže ze Sulawesi, byla potřeba posílit znalosti akvaristů o této skupině zvířat. Dnes je poměrně snadné si koupit plže rodu Tylomelania, ale zdaleka ne všichni akvaristé vědí, odkud tito tvorové pocházejí a co potřebují ke spokojenému a dlouhému životu. Vzhledem k tomu, že jde mnohdy o ohrožené druhy a jejich úspěšným chovem v akváriu můžeme my všichni přispět k jejich záchraně, budou Sulawesi Keepers postupně zveřejňovat informace a materiály jak z přírody, tak z chovu v akváriích. Věříme, že lépe informovaní chovatelé = větší šance na udržení druhů v následných generacích.

Pokud si myslíte, že sulaweské šneky už dobře znáte, můžete si své znalosti ověřit v kvizu:

1. Kolik druhů tylomelanií existuje?

Těch zatím popsaných je 43. Nejméně dvacet dalších na svůj vědecký popis teprve čeká. Nedivte se tedy, že zástupci rodu Tylomelania známí z akvárií představují jen zlomek celkové druhové pestrosti, a to nemluvíme o dalších asi 40 druzích endemických plžů z jiných rodů, které najdeme v sulaweských jezerech a řekách.

Plži z jezera Poso, namátkově posbíraní na jednom místě – většina z nich je zatím vědecky nepopsaná.
2. Pocházejí tylomelanie ze známých sulaweských jezer?

Jen část z nich. Mnoho akvaristů automaticky předpokládá, že sulaweští plži (ale i krevety) žijí ve známých jezerech. Ale můžete koupit i říční druhy, kteří např. vyžadují mnohem nižší teploty.

Tylomelania sp. z vodopádů Saluopa, kde je rychle proudící a velmi prokysličená voda. 
3. Jsou podmínky ve všech sulaweských jezerech stejné?

Nejsou. Jezero Poso má odlišný chemismus vody, menší rozdíly jsou i mezi jednotlivými jezery systému Malili (Matano, Mahalona, Towuti, Masapi a Lontoa). Pro potřeby chovu plžů ale nejsou rozdíly podstatné, voda má vesměs teplotu okolo 29 °C, vysoký obsah kyslíku, je velmi čistá, měkká a přitom zásaditá.

Sulaweská jezera jsou nádherná a jedinečná.
4. Žerou sulaweští šneci řasy?

Zelené vláknité řasy rozhodně nejsou jejich přirozenou potravou. Podle způsobu života mohou být sulaweští plži více nebo méně ochotní je žrát. Tzv. generalisté, nevázaní na vyloženě měkké nebo tvrdé substráty, jsou všežraví a doslova žraví, takže se ani řasám nebudou vyhýbat. Jiné druhy v zařaseném akváriu trpí!

Kolik plžů se uživí ožíráním „holých“ kamenů je až neuvěřitelné.
5. Potřebují sulaweští šneci kameny?

Druhy vázané na tvrdé povrchy (viz předchozí otázka) tráví čas na kamenech, sklu nebo jiném hladkém povrchu. Z něj ožírají biofilm. Vláknité řasy z kamenů nežerou, a pokud jich je hodně, vadí jim, protože brání v přístupu k povrchu (a navíc svědčí o znečištění vody). Naopak druhy vázané na měkký substrát na kameny nelezou; ty plžům ubírají životní prostor, který tvoří jemný písek nebo bahno.

Obyvatelé měkkého substrátu v jezeře Towuti.
6. Jak dlouho žijí sulaweští šneci?

To přesně nevíme. Ale pokud jste spokojení s tím, že jste udrželi tylomelanii dva nebo tři roky, ještě to přehodnoťte – v akváriu se dožívají klidně deset let! Budeme rádi, pokud se nám ozvete (zde) s vašimi vlastními poznatky.

Velmi starý plž vyfotografovaný v jezeře Matano.
7. Jsou tylomelanie hermafroditi?

Nejsou. Mají oddělené pohlaví, ale samce od samice nelze podle vnějších znaků poznat. Samice mají embrya „do zásoby“, takže pokud nacházíte mláďata, ještě to neznamená, že máte v akváriu i samce.

Samec a samice? Nepoznáme je od sebe.
8. Jsou sulaweští šneci živorodí?

Tylomelanie ano, a také např. Celetaia persculpta. Naopak třeba zástupci čeledi okružákovitých, kam patří Miratesta celebensis nebo druhy rodu Protancylus, kladou vajíčka v typickém slizovém obalu.

Vajíčka Miratesta celebensis.
9. Vzniká poškození ulity kvůli měkké vodě?

Měkká voda nevadí, ostatně na přírodních stanovištích mnoha druhů plžů je voda hodně měkká. Poškození ulity může způsobit voda kyselá, ale také pád plže (mechanické poškození) nebo špatná výživa.

Tylomelanie s vážně poškozenou ulitou.
10. Známe aspoň ty nejčastěji chované druhy sulaweských plžů?

Neznáme! Nejběžněji prodávaným druhem je tzv. Tylomelania sp. „Orange“, v klasifikaci podle Sulawesi Keepers (viz zde) má přesnější označení Tylomelania sp. "Poso 1 – Orange". Tím je sice jasně dáno, že pochází z jezera Poso, ale žije tam ve větších hloubkách (údajně pod 15 m). Loví se do pastí. Je to druh vědecky zatím nepopsaný, ke kterému bohužel zatím nejsou k dispozici fotografie nebo pozorování z přírody. Uvidíme, jestli se brzo dočkáme popisu nebo zveřejnění dalších informací.

Past na odchyt plžů v jezeře Poso.

Pokud nechcete promeškat další materiály Sulawesi Keepers o plžích ze Sulawesi, sledujte nás na Facebooku a přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Markéta Rejlková