Nebo přesněji, co o nich říká Daisy Wowor? Jméno Wowor vám bude povědomé, protože ho nese malá barevná rybka: Oryzias woworae. Daisy Wowor významně přispěla k objevu této endemické medaky, ale její vlastní výzkum se zaměřuje na indonéské korýše. Sulawesi Keepers Daisy Wowor vyzpovídali, abychom získali hlubší vhled do tohoto tématu.
© Hans-Georg Evers
Dr. Ir. Daisy Wowor, MSc. je výzkumnicí a kurátorkou korýší sbírky v Zoologickém muzeu v Bogoru na Jávě v Indonésii. Daisy, můžete se blíže představit našim čtenářům? Kdy jste se poprvé setkala s korýši a jaká byla Vaše první zkušenost s touto skupinou bezobratlých živočichů? Jak dlouho působíte na pozici kurátora?
Jmenuji se Daisy Wowor. Absolvovala jsem bakalářský program v oboru akvakultura – rybářství na Zemědělské univerzitě v Bogoru v Indonésii, magisterský program v oboru zaměřeném na brakickou vodu a environmentální vědy na Marylandské univerzitě v USA a doktorát z biologie jsem složila na Národní univerzitě v Singapuru. Po absolvování Bogorské zemědělské univerzity na konci roku 1980 jsem nastoupila do Zoologického muzea v Bogoru (Museum Zoologicum Bogoriense), což je součást Indonéského institutu věd. Během svého studia jsem dvakrát získala stipendium indonéské vlády. V rámci bakalářského projektu jsem se věnovala výzkumu akvakultury korýšů a od té doby se všechny mé výzkumné projekty zabývají především biosystematikou a ekologií korýšů. Jako kurátor korýšů působím 21 let.
Která skupina korýšů je Vaše oblíbená?
Sladkovodní indonéští desetinozí korýši, především pak krevety čeledí Palaemonidae a Atyidae, a krabi čeledí Potamidae a Sesarmidae.
Indonésii tvoří více než sedmnáct tisíc ostrovů a ostrůvků, na nichž se nacházejí tři centra globální biodiverzity. Jedná se o největší ostrovní stát a druhová rozmanitost korýšů je ohromující. Jak velkou část z této skupiny korýšů známe?
To je otázka, na kterou lze jen obtížně odpovědět, protože informace a data o indonéských korýších jsou obsaženy v mnoha článcích a monografiích v různých jazycích. Pokud si to můžu dovolit odhadnout, myslím si, že z celkového množství korýšů v Indonésii známe dosud přibližně jednu desetinu. Každým rokem jsou objevovány další a další nové druhy, především pak v moři a na pobřeží.
Můžete našim čtenářům přiblížit vztah Indonésanů k vodním fauně obecně a především ke korýšům? Měni se nějak tento vztah v průběhu času?
V Indonésii se vodní živočichové tradičně využívají jako zdroj potravy, a to platí i v případě korýšů. Ryby jsou z tohoto pohledu pro lidi zajímavější než korýši, avšak ve světle nových objevů si lidé začínají uvědomovat ekonomický potenciál a význam korýšů, kteří se dají využívat pro okrasný chov a nacházejí své místo i v medicínském průmyslu.
Mají místní obyvatelů (kromě výzkumníků, chovatelů a majitelů akvárií) zájem o korýše?
Ano, kromě zmíněných skupin obyvatel se o korýše zajímají především rybáři, kteří loví krevety a garnáty, langusty a kraby. Jinak stojí korýši spíše na okraji zájmu Indonésanů.
Co patří mezi nejvýznamnější environmentální rizika, která ohrožují korýše v Indonésii?
Přeměna půdy na zemědělskou, znečištění, nepůvodní druhy, používání jedů k lovu ryb, které ovlivňují i korýše, a nadměrný odlov zejména komerčně zajímavých druhů.
Máte osobní zkušenosti s krevetami a dalšími sladkovodními živočichy na Sulawesi?
Ano, podílela jsem se na krátkodobém výzkumu zaměřeném na sulaweské krevety a kraby.
Vzhledem k tomu, že Zoologické muzeum v Bogoru je hlavní indonéskou institucí pro ukládání typového materiálu, kolik je ve sbírce krevet a krabů ze Sulawesi?
Sbírka MZB (Museum Zoologicum Bogoriense – tohle je přesný název mé instituce) obsahuje 57 druhů desetinohých korýšů ze Sulawesi a přilehlých ostrovů.
V nedávné době bylo objeveno několik druhů drobných krevetek ze Sulawesi, které jsou loveny pro okrasné účely. Jejich počet ve volné přírodě následně rychle a dramaticky poklesl. Odráží se tento trend také v četnosti a množství nových vzorků dodaných do muzea?
Ano, místní lidé opravdu říkají, že populace sulaweských krevetek vykazují klesající trend. Toto tvrzení však vychází jen z odhadu a doposud nebyl proveden žádný detailní průzkum těchto populací. Proto skutečný stav neznáme. Neexistuje žádná souvislost mezi klesající početností populací krevetek na Sulawesi a četností a množstvím nových vzorků dodaných do muzea. Muzeum totiž shromažďuje pouze studované vzorky a nezabývá se monitoringem populací.
Můžete se na základě svých osobních zkušeností a znalostí pokusit předpovědět budoucnost ohrožených korýšů na Sulawesi obecně a krevetek zvláště?
Během své kariéry jsem navštívila jen několik lokalit na Sulawesi a nemohu tedy poskytnout odborně podloženou předpověď, jelikož by to byla pouhá spekulace. Pokud však lidé nebudou dbát na ochranu životního prostředí a budou korýše nadměrně lovit, jednoho dne tyto druhy a další vodní živočichové vyhynou.
Jiří Patoka
