Nebo přesněji, co o nich říká Daisy Wowor? Jméno Wowor vám bude povědomé, protože ho nese malá barevná rybka: Oryzias woworae. Daisy Wowor významně přispěla k objevu této endemické medaky, ale její vlastní výzkum se zaměřuje na indonéské korýše. Sulawesi Keepers Daisy Wowor vyzpovídali, abychom získali hlubší vhled do tohoto tématu.
Dr. Ir. Daisy Wowor, MSc. je výzkumnicí a kurátorkou korýší sbírky v Zoologickém muzeu v Bogoru na Jávě v Indonésii. Daisy, můžete se blíže představit našim čtenářům? Kdy jste se poprvé setkala s korýši a jaká byla Vaše první zkušenost s touto skupinou bezobratlých živočichů? Jak dlouho působíte na pozici kurátora?
Jmenuji se Daisy Wowor. Absolvovala jsem bakalářský program v oboru akvakultura – rybářství na Zemědělské univerzitě v Bogoru v Indonésii, magisterský program v oboru zaměřeném na brakickou vodu a environmentální vědy na Marylandské univerzitě v USA a doktorát z biologie jsem složila na Národní univerzitě v Singapuru. Po absolvování Bogorské zemědělské univerzity na konci roku 1980 jsem nastoupila do Zoologického muzea v Bogoru (Museum Zoologicum Bogoriense), což je součást Indonéského institutu věd. Během svého studia jsem dvakrát získala stipendium indonéské vlády. V rámci bakalářského projektu jsem se věnovala výzkumu akvakultury korýšů a od té doby se všechny mé výzkumné projekty zabývají především biosystematikou a ekologií korýšů. Jako kurátor korýšů působím 21 let.
Která skupina korýšů je Vaše oblíbená?
Sladkovodní indonéští desetinozí korýši, především pak krevety čeledí Palaemonidae a Atyidae, a krabi čeledí Potamidae a Sesarmidae.
Indonésii tvoří více než sedmnáct tisíc ostrovů a ostrůvků, na nichž se nacházejí tři centra globální biodiverzity. Jedná se o největší ostrovní stát a druhová rozmanitost korýšů je ohromující. Jak velkou část z této skupiny korýšů známe?
To je otázka, na kterou lze jen obtížně odpovědět, protože informace a data o indonéských korýších jsou obsaženy v mnoha článcích a monografiích v různých jazycích. Pokud si to můžu dovolit odhadnout, myslím si, že z celkového množství korýšů v Indonésii známe dosud přibližně jednu desetinu. Každým rokem jsou objevovány další a další nové druhy, především pak v moři a na pobřeží.
Můžete našim čtenářům přiblížit vztah Indonésanů k vodním fauně obecně a především ke korýšům? Měni se nějak tento vztah v průběhu času?
V Indonésii se vodní živočichové tradičně využívají jako zdroj potravy, a to platí i v případě korýšů. Ryby jsou z tohoto pohledu pro lidi zajímavější než korýši, avšak ve světle nových objevů si lidé začínají uvědomovat ekonomický potenciál a význam korýšů, kteří se dají využívat pro okrasný chov a nacházejí své místo i v medicínském průmyslu.
Mají místní obyvatelů (kromě výzkumníků, chovatelů a majitelů akvárií) zájem o korýše?
Ano, kromě zmíněných skupin obyvatel se o korýše zajímají především rybáři, kteří loví krevety a garnáty, langusty a kraby. Jinak stojí korýši spíše na okraji zájmu Indonésanů.
Co patří mezi nejvýznamnější environmentální rizika, která ohrožují korýše v Indonésii?
Přeměna půdy na zemědělskou, znečištění, nepůvodní druhy, používání jedů k lovu ryb, které ovlivňují i korýše, a nadměrný odlov zejména komerčně zajímavých druhů.
Máte osobní zkušenosti s krevetami a dalšími sladkovodními živočichy na Sulawesi?
Ano, podílela jsem se na krátkodobém výzkumu zaměřeném na sulaweské krevety a kraby.
Vzhledem k tomu, že Zoologické muzeum v Bogoru je hlavní indonéskou institucí pro ukládání typového materiálu, kolik je ve sbírce krevet a krabů ze Sulawesi?
Sbírka MZB (Museum Zoologicum Bogoriense – tohle je přesný název mé instituce) obsahuje 57 druhů desetinohých korýšů ze Sulawesi a přilehlých ostrovů.
V nedávné době bylo objeveno několik druhů drobných krevetek ze Sulawesi, které jsou loveny pro okrasné účely. Jejich počet ve volné přírodě následně rychle a dramaticky poklesl. Odráží se tento trend také v četnosti a množství nových vzorků dodaných do muzea?
Ano, místní lidé opravdu říkají, že populace sulaweských krevetek vykazují klesající trend. Toto tvrzení však vychází jen z odhadu a doposud nebyl proveden žádný detailní průzkum těchto populací. Proto skutečný stav neznáme. Neexistuje žádná souvislost mezi klesající početností populací krevetek na Sulawesi a četností a množstvím nových vzorků dodaných do muzea. Muzeum totiž shromažďuje pouze studované vzorky a nezabývá se monitoringem populací.
Můžete se na základě svých osobních zkušeností a znalostí pokusit předpovědět budoucnost ohrožených korýšů na Sulawesi obecně a krevetek zvláště?
Během své kariéry jsem navštívila jen několik lokalit na Sulawesi a nemohu tedy poskytnout odborně podloženou předpověď, jelikož by to byla pouhá spekulace. Pokud však lidé nebudou dbát na ochranu životního prostředí a budou korýše nadměrně lovit, jednoho dne tyto druhy a další vodní živočichové vyhynou.
Jiří Patoka