Do čeledi Parastacidae patřící rak červenoklepetý (Cherax quadricarinatus /von Martens, 1868/) má původní areál výskytu od severu Austrálie až po jižní část ostrova Nová Guinea. Vzhledem ke své velikosti, kdy dospělí jedinci dorůstají přes 20 cm v délce těla, a namodralému zbarvení s červenými skvrnami na klepetech samců, je tento rak velice populárním druhem chovaným na maso i pro okrasné účely. Stává se tak předmětem lokálního i mezinárodního obchodu. Jeho chov v přírodních, polopřírodních i umělých podmínkách je relativně bezproblémový, jelikož tento rak je tolerantní k parametrům prostředí, je všežravý, rychle rostoucí, brzy dospívající a velice plodný. Dospělá samice může mít v jedné snůšce více než tisíc vajíček. Zkrátka, jedná se o raka, jehož jeho nenáročnost předurčuje k tomu, aby se stal úspěšným invazním druhem.
V Indonésii (mimo svůj původní areál výskytu) byl tento druh poprvé zdokumentován v roce 2016 na Jávě. V následujících letech byla jeho přítomnost potvrzena z mnoha indonéských ostrovů, kde je chován ve velkých počtech ve venkovních rybnících i přírodních jezerech. Alarmující je ovšem fakt, že větší počet raků červenoklepetých uprchl z akvakultury a v mnoha případech došlo k etablování zdivočelých populací. Tito raci se rychle množí a šíří se vodními cestami i po souši. Jelikož raci červenoklepetí negativně ovlivňují původní druhy svým potravním chováním včetně predace, přímým vytlačováním, a také změnou prostředí norující aktivitou, je dopad jejich šíření na celý ekosystém nezpochybnitelný.
Na Sulawesi se vyskytuje přinejmenším šest populací raků červených, z nichž jedna se vyskytuje v řece a dvě v jezerech (Tab. 1). Je tedy očividné, že tito raci představují mimo jiné vážnou hrozbu pro sladkovodní krevety. Toto bylo prokázáno u krevety Macrobrachium sintangense (de Man, 1898), jejíž počty v jezeru Lido na Jávě výrazně poklesly právě kvůli zavlečení raků červenoklepetých tamtéž. Z výše napsaného tedy plyne, že zmínění raci jsou vážnou hrozbou pro sladkovodní druhy ve volné přírodě v Indonésii včetně Sulawesi.
I když je rak červenoklepetý ceněným druhem pro producenty a obchodníky, není pochyb o tom, že je to zároveň úspěšný invazní druh s velkým potenciálem dále se šířit. Důsledkem jeho invazního chování pak může být homogenizace biodiverzity, tedy ztráta početnosti i různorodosti původních druhů, a to přinejmenším na lokální úrovni. Z tohoto důvodu je jeho chov a vypouštění do vnitrozemských vod na Sulawesi naprosto nežádoucí a rizikový pro původní druhy včetně krevet. Proto touto cestou vyzýváme chovatele a další zainteresované strany, aby zastavili zavlékání raků červenoklepetých na nové lokality na tomto ostrově. Buďte zodpovědní a zamezte další decimaci endemitních a volně žijících druhů obecně!
Použitá literatura:
Akmal, S. G., Santoso, A., Yonvitner, Yuliana, E., Patoka, J. (2021) Redclaw crayfish (Cherax quadricarinatus): Spatial distribution and dispersal pattern in Java, Indonesia. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems, 422: 16.
Haubrock, P., Oficialdegui, F.J., Yiwen, Z., Patoka, J., Yeo, D.C.J., Kouba, A. (2021) The redclaw crayfish: A prominent aquaculture species with invasive potential in tropical and subtropical biodiversity hotspots. Reviews in Aquaculture, 13: 1488-1530.
Patoka, J., Wardiatno, Yonvitner, Y., Kuříková, P., Petrtýl, M., Kalous, L. (2016) Cherax quadricarinatus (von Martens) has invaded Indonesian territory west of the Wallace Line: evidences from Java. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems, 417: 39.
Patoka, J., Wardiatno, Y., Mashar, A., Yonvitner, Wowor, D., Jerikho, R., Takdir, M., Purnamasari, L., Petrtýl, M., Kalous, L., Kouba, A., Bláha, M. (2018) Redclaw crayfish, Cherax quadricarinatus (von Martens, 1868), widespread throughout Indonesia. BioInvasions Records, 7: 185–189.
Yuliana, E., Yonvitner, Akmal, S.G., Subing, R.A., Ritonga, S.A., Santoso, A., Kouba, A., Patoka, J. (2021) Import, trade and culture of non-native ornamental crayfish in Java, Indonesia. Management of Biological Invasions, 12: 846-857.
| Lokalita | Typ prostředí | První záznam |
| Bantimurung | umělá nádrž | 2016 |
| Bonto Jolong | umělá nádrž | 2016 |
| Lahumbuti | řeka | 2016 |
| Lekoala | umělá nádrž | 2017 |
| Tondano | jezero | 2016 |
| Tempe | jezero | 2016 |
Jiří Patoka & Surya Gentha Akmal
