Zkušenosti se sulaweskými krevetami: Peter Baert

Tímto krátkým textem se chci podělit o své zkušenosti s chovem krevet ze Sulawesi. Po 30leté zálibě v chovu ještěrů jsem asi před čtyřmi lety přešel na akvária. Sulaweské krevety chovám od začátku roku 2021 a v budoucnu se hodlám na tyto krevety zaměřit.

• chovám a odchovávám (více či méně úspěšně) Caridina dennerli, C. caerulea (modrou formu), C. spinata, C. poso a C. sp. Malili red

Aktuálně mám 6 sulaweských nádrží o rozměrech cca 60x30x30cm. U všech probíhá údržba stejným způsobem ve stejnou dobu.

Vybavení každého akvária:

• 1x 100W Dennerle Nano Heater (nedoporučuji, protože už se mi rozbily 3 ze 7)
• termostat kvůli bezpečnosti – prevence přehřátí
• externí filtr Eheim Experience 150
• Fluval UVC In-Line Clarifier 3W
• Aquatlantis Easy Led + kontroler (8 až 21 hod., v případě přílišného růstu řas trochu tlumím intenzitu)
• malý Söchting oxydator

Parametery vody:

• teplota: 28 °C
• vodivost: cca 300 µS/cm
• pH 8,00 až 8,20 podle denní doby
• KH: 4 °
• GH: 4 °
• žádné dusičnany, dusitany, fosforečnany

Minerály, které používám:

• Salty Shrimp Sulawesi Mineral 8,5
• Prism Shrimp Minerals – Rock Flour Sula
• Alxyon Specialized Towuti (tekuté)

Soli používám podle návodu, ale většinou je vážím (3 g/20 l). „Odměrka na 20 l“ podle návodu je méně než 3 g.

Tím, že každý týden používám jiné minerály, mám ve svých nádržích směs 33 % Salty Shrimp, 33 % Prism a 33 % Alxyon.

Dělám to ze dvou důvodů:

1. Nevím, jaké minerály používá chovatel při mém dalším nákupu. Tak mám největší šanci mít něco srovnatelného.
2. Minimalizuje možné negativní aspekty jedné minerální směsi.

Na druhou stranu použití různých solí také snižuje pozitivní účinky nejlepší směsi.

Substrát:

Nyní testuji různé typy substrátů od velmi jemného písku JBL, 1-3mm štípané lávy z Amazonu, 2-5mm vulkanického substrátu od Alxyonu a 16-31mm lávy. Už jsem zjistil, že musíte použít co nejtenčí vrstvu, abyste zabránili usazování detritu. Testováním různých substrátů chci zjistit, který se nejsnáze čistí a/nebo v případě potřeby vyměňuje.

Kameny:

Používám v různých nádržích porézní lávu, čedičové balvany, seiryu a ryuoh. Můj dojem je, že na kamenech seiryu a ryuoh se nejlépe rozvíjejí řasy a roste biofilm.

Listy:

Občas používám pouze malé množství (1/5 listu na akvárium) listů fíkovníku (Ficus carica) a ořešáku (Juglans regia). Krevety preferují zelené listy, ne hnědé. Mám dojem, že na listech fíkovníku rychle vyroste velké množství biofilmu. Než se rozpadnou, krevety je rychle sežerou.

Výměny vody:

10% týdně. Minerální sůl jen rozmíchám v RO vodě teplé cca 28 °C a opatrně vliju do akvária. Nezaznamenal jsem u tohoto postupu žádné negativní účinky. Voda se během půl dne znovu vyčistí. Zkoušel jsem sůl rozpustit přidáním CO₂, ale bez úspěchu.

Lasturnatky:

Občas mám problémy s příliš velkým množstvím lasturnatek. Přichází a odchází. Chytám je do pastí na ploštěnky (těch plastových od Hobby – Planaria X) se spirulinou jako návnadou. Funguje to poměrně dobře, ale ne všechny lasturnatky tak odchytím. Pořád zkouším další druhy nástrah, kterým by neodolaly.

Krmivo:

Spousta různých věcí, ale vždy ve formě prášku (pelety melu elektrickým mlýnkem na kávu). Vezmu přibližně 1 ml práškového krmiva (obvykle 50 % Bacter AE a 50 % něčeho jiného, např. spiruliny), smíchám s cca 50 ml vody a nechám 5 minut namočené. Tuto směs rozděluji injekční stříkačkou do všech pěti akvárií podle počtu krevet v nich. Tento 1 ml prášku mi vystačí celkem pro cca 500 krevet. Krmím každé 2 nebo 3 dny. Prášek míchám nejprve s vodou, protože suchý by plaval velmi dlouho na hladině a krevetky by ho tak nežraly.

Vyzkoušel jsem také GlasGarten Crispy Caves. "Jeskyně" se ve vodě rychle nerozpadají a jsou zdrojem potravy na několik týdnů. Používal bych je ale jen tehdy, když máte v nádrži hodně krevet.

Chov různých druhů pohromadě?

Ještě si nejsem jistý. V současné době míchám dva druhy v jedné nádrži, protože nemám dost akvárií, abych je držel odděleně. Moje předešlá zkušenost s hmyzem je taková, že když chováte různé druhy pohromadě, jeden většinou prosperuje a druhý ztratíte. Ale moje zkušenost s krevetami je zatím příliš omezená. Můj záměr je zase druhy oddělit, až budu mít další akvária.

V současné době testuji přítomnost krevet rodu Neocaridina u těch sulaweských. Neocaridiny jsou nebojácné a mám dojem, že díky tomu jsou i Sula méně plaché.

Počet krevet v nádrži

Myslím, že je lepší mít krevety ve vysoké hustotě. V mých 60cm/50l nádržích se stávají méně plachými, když je tam asi 100 nebo více krevet. To platí, i když jsou do akvária nově vypuštěny.

Zabíhání nových akvárií pár týdnů nebo měsíců bez krevet?

Myslím, že je důležité mít v akváriu nějaký biofilm, než tam dáte krevety. V některých nádržích mám biofilm po pár týdnech, v jiných tam rok nic neroste. Nevím proč. V nových nádržích se snažím urychlit růst řas/biofilmu přidáním hnojiva (až 100 mg/l dusičnanů). Samozřejmě bez krevet. V nádržích s zřetelnou vrstvou biofilmu mi krevety dobře prosperují. V nádržích bez biofilmu ne.

Co jsem se naučil:

• Všiml jsem si, že chov se zastaví v akváriích s vysokým počtem bakterií. Pro ověření jsem si na Amazonu zakoupil testovací proužky. Nádrže s velmi nízkým počtem bakterií mají vysokou míru reprodukce krevet. Nainstaloval jsem UVC do všech mých akvárií.

• Během prvních týdnů po založení akvária se pH během dne hodně mění.

• V nádržích s velkým množstvím biofilmu/řas (nekontroloval jsem, co to vlastně je) se krevetám daří lépe. Jako test jsem rozběhl dvě nová akvária s koncentrací dusičnanů 100 mg/l. Za pár týdnů se vytvoří pěkná vrstva biofilmu/řas. Provádím velké výměny vody, abych během několika měsíců dosáhl správných parametrů.

• V nádržích s malým počtem bakterií a pěkným biofilmem může být reprodukce vysoká. V srpnu 2021 jsem nově založil dvě akvária. V listopadu jsem přidal krevety. Po šesti měsících se 20 Caridina dennerli namnožilo na asi 300, 10 Caridina spinata na asi 100. V srpnu 2022 obě akvária zkolabovala.

• Po jednom roce jsem zažil vážný krach dvou akvárií a ztratil jsem asi 90 % C. dennerli a spinata. Jediný důvod, který mě napadá, je nahromadění detritu v substrátu. I s vrstvou pouhých 5 až 10 mm jsem mohl odkalit (nikdy předtím jsem to nedělal) spoustu nečistot. Domnívám se, že krach byl avizován přítomností spousty lasturnatek a dlouhých tenkých červů. Po dvou měsících se krevety znovu začaly množit. A už tam nebyly téměř žádné lasturnatky ani červi (tzv. detritus worms).

Poznámka: Nejsem vědec a můj čas a zdroje jsou omezené, takže mé závěry nejsou 100% správné a úplné a lze je vylepšit. Ale dávají představu o tom, co by mohlo být důležité.

Peter Baert