Před několika dny jsem se vrátila z 18-denní cesty na Sulawesi. Cílem bylo posbírat informace o aktuálním stavu vodních biotopů, navázat bližší vztahy s našimi místními partnery, pozorovat známé druhy v jejich přirozeném prostředí, přivézt si domů spoustu fotek a videí a samozřejmě prohlédnout si na vlastní oči tu nádheru. Povedlo se.
Mými skvělými společníky na cestě byli akvaristé Martin Hauskrecht (Slovensko) a Christian Reusch (Německo). Většinu cesty nás doprovázel Diky Dwiyanto (odborník na sladkovodní krevety z univerzity Tadulako, Palu, Sulawesi a také člen ochranářské nevládní organizace Celebica), v oblasti jezera Poso se připojil Kurniawan P. Bandjolu (Institut Mosintuwu). Tyto mladé výzkumníky jsme předem pozvali, aby s námi cestovali. Považujeme za důležité, aby se prohluboval vztah lidí k místní biodiverzitě a také abychom se navzájem lépe poznali. Nepostradatelnou posilou týmu byl řidič Reza. V oblasti jezer Malili nám byl výtečným místním průvodcem Aspar a jeho přátelé Agus, Adit a Kadir. Jen sotva bychom našli lepší znalce lokalit krevet v jezerech Towuti a Matano.
Všichni tito lidé se zaslouží moje obrovské díky. S indonéskými partnery budeme nadále spolupracovat, domluvili jsme se na oblastech, kde se naše zájmy jednoznačně protínají. Více o konkrétních plánech se dozvíte později. Pro zvědavé rovnou uvedu, že z rozpočtu Sulawesi Keepers neubyl ani haléř – veškeré náklady na cestu, včetně našich hostů, jsme zaplatili já, Martin a Christian rovným dílem jako soukromé osoby. Díky, parťáci! Osobně jsme tak podpořili místní výzkumníky a ochranáře – a prostřednictvím Sulawesi Keepers to můžete udělat také.
Ohromné množství fotografií a dalšího materiálu budu postupně zpracovávat a podělím se o něj. Máte se na co těšit! Kromě jezer Towuti, Mahalona, Matano a Poso jsme prozkoumali nespočet řek a říček.
Jak bych cestu shrnula několika slovy? Šnečí ráj a jedinečné místo na Zemi – bohužel s oponou, která se neúprosně zatahuje. Viděla jsem flowerhorny v akci a bylo mi z toho smutno. Pořád ale věřím, že s tím můžeme něco udělat. Přinejmenším naučit se ohrožené druhy úspěšně a dlouhodobě chovat – poznat jejich přirozené prostředí je nenahraditelným základem. Vzájemná spolupráce, podpora a výměna poznatků a zkušeností je způsob, jakým Sulawesi Keepers bojují proti vyhubení druhů.
Markéta Rejlková
