- pro kvantitu – na prodej, zkrmování jiným zvířatům/lidem nebo k jinému využití
- pro kvalitu – selektivní chov s cílem zvýraznit/potlačit nějakou vlastnost
- bez zvláštního důvodu – např. se jim v akváriu vytřou ryby, tak mláďata odchovají
- aby pomohli zachránit druh – záchranný chov
Co je to záchranný chov?
Záchranný chov je chov zvířat v lidské péči (ex situ, mimo jejich přirozené prostředí, v akváriu) s cílem udržet funkční populaci, která působí jako záloha/pojistka ohrožených divokých populací nebo potenciální zdroj pro budoucí reintrodukci. K dosažení tohoto cíle je důležité zachovat genetickou rozmanitost a chovat zvířata v podmínkách co nejblíže jejich přirozenému prostředí. Pokud bychom tyto faktory ignorovali, mohli bychom skončit se zvířaty, která by se nikdy nemohla přizpůsobit přírodním podmínkám, nebo která by představovala domestikované kmeny zcela odlišné od jejich divokých předků.
Mnoho akvaristů podporuje záchranné chovy tím, že si úmyslně vybírají do svých akvárií ohrožené druhy a aktivně se účastní programů záchranných chovů. Tyto programy se mohou velmi lišit ve své formě.
Co se od Vás očekává, když se zapojíte?
Přísný model je známý například ze zoologických zahrad a jejich programů EEP (dříve European Endangered Species Programme, nyní EAZA Ex situ Programme; EAZA je Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Takový program je řízen koordinátorem, který vydává doporučení pro chov a přesuny. Všechna zvířata jsou přísně udržována uvnitř programu a jsou sdílena mezi účastníky zdarma.
Pozitiva:- osvědčený model s jednoduchými pravidly
- velmi efektivní
- umožňuje nejlepší kontrolu nad populací
- složitá organizace
- vyžaduje vysokou motivaci k upřednostnění ochrany druhů před všemi ostatními možnými přínosy chovu
- vyžaduje dobrou komunikaci (riziko osobních neshod, nedorozumění, neochoty atd.)
- někteří chovatelé nechtějí být vázáni pravidly, ale jejich příspěvek k zachování druhu může být značný
- potíže s umístěním přebytečných zvířat v rámci programu (pouze v případě velmi úspěšné reprodukce)
- některé druhy jsou velmi obtížné na chov/odchov a ztráty jsou vysoké, takže náklady na agendu a správu nových účastníků programu jsou často mnohem vyšší než přínosy (toto je scénář typický pro sulaweské krevety) – jinými slovy, není možné někomu poskytnout zvířata zdarma jen proto, že se chce zúčastnit a je ochoten dodržovat pravidla
Na druhé straně, volný model představuje pouhé monitorování. Shromažďování informací o stavu populace v akváriích je založeno na datech poskytovaných nezávislými chovateli. Vyzkoušeli jsme to – viz globální průzkum chovatelů Sulawesi – a získaná data jsou nedostatečná pro jakékoli úsilí o ochranu ohrožených druhů.
Pozitiva:- organizace nenáročná na zdroje i čas
- nikdo se necítí svazován pravidly
- nikdo nemá zodpovědnost, spoléhá se na "všechny chovatele"
- nikdo nemá přehled o aktuálním stavu
- riziko vymizení druhu z akvárií je velké
Volný model ve skutečnosti nevede k záchraně druhů. Přísný model je … no, přísný. V mnoha scénářích je stěží použitelný, zejména u krevet ze Sulawesi, které je velmi obtížné udržet, náklady na jejich chov jsou vysoké (takže úspěšní chovatelé odchovy prodávají, aby refinancovali své vlastní úsilí), jsou komerčně dostupné a až teprve dlouhodobý úspěch je to, co hledáme (mnoho lidí chce tyto druhy „vyzkoušet“, ale z dlouhodobého hlediska selhávají). Nechceme rozdávat ohrožené druhy lidem jen proto, že se dobrovolně nabídnou je chovat – pravděpodobnost, že je neudrží naživu, je příliš vysoká. Na druhé straně by i úspěšní chovatelé hodně těžili ze spolupráce s ostatními – mohou sdílet zkušenosti i zvířata. Potřebujeme tyto úspěšné chovatele a nechceme jim bránit v tom, aby se dál věnovali tomu, co jim jde nejlépe – chovu ohrožených druhů a jejich šíření mezi jiné akvaristy.
Takže hledáme model někde mezi těmito dvěma extrémy…
Osobní nasazení a závazek
Aby bylo možné skutečně mluvit o záchranném chovu, je nutná spolupráce a osobní závazek zúčastněných chovatelů. V různém stupni:
- BRONZOVÝ: Moje zvířata jsou součástí jedné společné záložní populace. To znamená, že nebudu prodávat určitý počet (např. 50 krevet, 20 ryb) a držím tato zvířata trvale jako rezervu. Pravidelně informuji o stavu.
- STŘÍBRNÝ: Kromě toho, že držím rezervu, sám pomáhám k vyburování záložní populace, tj. poskytnu na vyžádání určitý počet zvířat (a sám mám nárok je získat, pokud přijdu o vlastní chov).
- ZLATÝ: Volně nakládám se zvířaty nad počet dané rezervy; v případě prodeje podpořím ochranu přirozeného prostředí tohoto ohroženého druhu převodem části zisku (určité %) na podporu in situ projektů.
Co si o těchto modelech myslíte? Uvažovali byste o účasti? Co si myslíte o přísném modelu, říkejme mu třeba PLATINOVÝ? Ryby a bezobratlí ze Sulawesi opravdu potřebují nějakou zálohu v našich akváriích – a my jsme připraveni zahájit organizaci programů záchranných chovů. Rádi bychom znali Váš názor.
Markéta Rejlková
